Impralit TSK40 1lt (1kg na 200m2)

Podle účelu použití lze biocidní přípravky rozdělit:

A) Dlouhodobá preventivní ochrana proti dřevokazným houbám, hmyzu, plísním + sanace hub, plísní a termitů (Impralit TSK40). Naše přípravky mají kromě prevence i likvidační účinnost (zpravidla ve dvojnásobné koncentraci) proti houbám a plísním.

Poznámka: Impralit TSK je hlavním přípravkem této skupiny. Kromě prevence má i likvidační účinek proti houbám a plísním. Má navíc ještě likvidační účinnost na termity (termiti jsou škůdci, kde destrukci dřeva provádí dospělý hmyz - na rozdíl od například tesaříka, kde destrukci dřeva způsobují zahlodané larvy).

B) Dlouhodobá prevence proti plísním a zamodrání (Impralit BSK effect+) + specielní BP na sanaci plísní a řas na dřevě a zdivu.

C) Ochrana dřeva napadeného hmyzem (DERON-I) a likvidace zahlodaných larev ve dřevě + preventivní ochrana.

Impralit TSK40 (nahrazuje DERON Plus): 1kg na 200m2. Je hlavním přípravkem skupiny A. Kromě prevence má také likvidační účinky proti houbám a plísním a navíc také likvidační účinnost na termity. Má vysokou účinnost (4,8g/m2) a tedy i vydatnost (z 1kg přípravku ošetříme 200m2). Proto je levný a nejšetrnější k životnímu prostředí ze všech biocidních přípravků dostupných na našem trhu.

Ředění:
Ředí se vodou (nebo technickým lihem) až 1:39, proto má v aplikačním roztoku nízký obsah účinných látek/chemikálií). Řezivo 1:39, opracované dřevo 1:19.

Poznámka: Uváděné hodnoty vydatnosti a ředění na obalech přípravků jsou maximální možné a počítají se dřevem v podobě řeziva, protože tam jsou nejčastěji a v největším množství používány. Drobní řemeslníci a kutilové ale většinou ošetřují jen menší množství dřeva a pracují zpravidla nikoliv s řezivem, ale již s povrchově opracovaným dřevem. Nasákavost povrchu řeziva je ale obecně téměř dvojnásobná, než u opracovaného dřeva (a to nebudeme situaci ještě komplikovat rozdílnou nasákavostí dřevin z hlediska hustoty, kvality broušení, úrovně vysušení, stáří dřeva, rozdílů mezi krajovým a středovým dřevem, rozdílů v obsahu pryskyřic či rozdílů mezi tangenciálně a radiálně řezaným dřevem).

Jestliže tedy opracované dřevo (např. palubky, různé trámové profily, rombusy či další profily, které vypadnou ze čtyřstranné frézy) pohltí při nátěru zhruba 2x méně naředěného biocidního roztoku než řezivo a já budu natírat přípravkem naředěným podle údajů na jeho etiketě (kde jsou údaje spočítány pro řezivo) a budu tedy v našem modelovém případě ředit s vodou v poměru 1:39, natřu uváděných 200m2 a zjistím, že mi polovina naředěného přípravku ještě zbyla. Aby měla biocidní ochrana stanovenou účinnost, budu tedy muset dřevo natřít celé ještě 1x znovu. Výsledkem je dvojí práce a dvojnásobná doba schnutí. Řešení je přitom jednoduché: naředím v případě opracovaného dřeva biocidní koncentrát o polovinu méně, tedy nikoliv 1:39, ale 1:19. Žádný nespotřebovaný prostředek mi nezbude a dřevo bude ošetřeno tím správným množstvím účinné látky při jediném nátěru.

Pokud je pro Vás tento výpočet komplikovaný, nebojte se kontaktovat svého dodavatele výrobků značky Impralit, který Vám jistě rád poradí!

Z hlediska ceny a z hlediska šetrnosti k přírodnímu prostředí bývá samozřejmě upřednostňována voda. Z hlediska účinnosti, trvanlivosti a šetrnosti ke dřevu se jeví jako výhodnější líh. Zatímco voda dokáže zasáknout do povrchu dřeva cca 1-2mm, líh dokáže dopravit účinné látky 3-6mm hluboko. Také se rychleji odpaří. Dřevo (obzvláště měkké) se tolik "nenafukuje" a nekroutí (v důsledku potom tolik nepraská), dřevní vlákna se tolik "neježí" a následný nátěr je proto trvalejší a účinnější (naježená dřevní vlákna netrčí z nátěru a nesnižují tak jeho hydrofobní vlastnosti a trvanlivost). 

Jak biocidní přípravky aplikovat?

Biocidní přípravky na dřevo jsou používány hlavně ve formě řídké (nízkoviskózní) kapaliny a aplikovat na dřevo by se měly (v případě menších množství dřeva) především nátěrem (tedy nejlépe štětcem nebo kartáčem), případně "sprchováním" nebo máčením (v případě většího množství dřeva - například na pilách a v dřevovýrobě). Různé postřikovače by se podle EU neměly používat, protože prostříkaný materiál (obvykle +/- 40%, a to ještě když nefouká vítr) ve formě aerosolu nejen že znečišťuje přírodu, ale bez kvalitní respirační ochrany může také poškozovat zdraví aplikátora.